Seznamte se... SolidBase

Princip komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) a podobných solidárních potravinových systémů je jednoduchý - vytvořit přímý vztah mezi zemědělcem a jeho spotřebitelem. Zemědělec dělá to, co umí, tedy ideálně hospodaří v souladu se zásadami ekologického zemědělství, dodává spotřebiteli kvalitní a zdravé potraviny a při tom pečuje o půdu a krajinu. Spotřebitel na oplátku zemědělci slíbí, že bude odebírat potraviny pravidelně po delší dobu, navíc bude ochoten zaplatit předem a nést s ním společně riziko neúrody. Tím se z obyčejného spotřebitele stává podílník. A obě strany jsou spokojené :-). Zdá se vám to jako pohádka? Ale ta pohádka opravdu funguje. Tedy přesněji řečeno, může fungovat, pokud se podaří vytvořit vztah založený na vzájemné důvěře a podpoře. Vztah, který přetrvá déle než jednu sezónu.

To, že KPZky fungují, dokazuje fakt, že jejich počet ve světě roste. V Evropě první KPZka vznikla na sklonku 70. let a podle posledního průzkumu URGENCI z roku 2015 v Evropě existovalo 2800 skupin a do systému KPZ bylo zapojeno 480 tis. spotřebitelů. V ČR se tenhle alternativní systém distribuce potravin začal prosazovat až v posledních 10 letech a v současnosti zde existují odhadem asi tři desítky skupin. Je ale znát, že zájem roste. To je vidět i na obsazenosti seminářů, které pořádá Asociace místních potravinových iniciativ pro spotřebitele i zemědělce, kteří uvažují o založení vlastní KPZky. Je totiž plno.

Samozřejmě to ale není všechno růžové. Iniciativy KPZ jsou často neformální skupiny nadšenců založené na zcela dobrovolné bázi. A jak se ukazuje, udržet nadšení a motivaci dlouhodobě, není jednoduché. Bylo zjištěno, že kritickým obdobím pro přežití podobných komunit jsou 2 roky a v tomto období jich až 90% zanikne. A tak i KPZky vznikají a zase zanikají. A když zanikne KPZka, zemědělec znovu řeší, kde hledat své spotřebitele a jak zajistit lepší stabilitu svého hospodářství. Ovšem i v případě, že zemědělec kolem sebe komunitu spotřebitelů má, nemusí být jeho hospodaření udržitelné. Jak tedy podpořit finanční soběstačnost solidárních potravinových systémů? Právě tím se aktuálně zabývá Erasmus+ projekt “SolidBase - Financial Sustainability Education for Solidarity-Based Food System” (2017 - 2019)

Důležitým prvkem, na kterém stojí finanční soběstačnost KPZ a podobných systémů je existence komunity. Ovšem zemědělcům, ale i spotřebitelům aktivně zapojeným do organizace potravinových komunit často chybí praktické dovednosti, jak komunitu vytvořit, udržet a rozvíjet. Chybí ale i znalosti managementu, marketingu, finančního plánování, efektivní komunikace a další. A to je cílem SolidBase, vytvořit praktický vzdělávací program, který nabídne inovativním způsobem nejen potřebné informace, ale i nástroje k zajištění finanční udržitelnosti zemědělců i na ně navázaných potravinových komunit.

V SolidBase jsou zapojeny organizace z Německa (SOLAWI a Die Agronauten), Francie (URGENCI) a České republiky (Asociace AMPI) a Maďarska (TVE - koordinátor projektu). V současné době probíhá v první fázi projektu výzkum, který by měl zjistit, jak potravinové komunity v Evropě fungují, jaké jsou jejich potřeby a potřeby zemědělců, aby mohli fungovat lépe. Výzkum se bude provádět během roku 2018 na úrovni širšího dotazníku, ale i podrobnějších případových studií. Do výzkumu budou zahrnuty na dvě desítky evropských zemí prostřednictvím the European CSA Research group. V druhé polovině roku se už začne připravovat vzdělávací program, který by měl být hotový a otestovaný do konce roku 2019.

Je skvělé, že SolidBase není jediný evropský vzdělávací projekt, který přispěje k dalšímu rozvoji alternativních potravinových sítí. Zároveň totiž běží projekty jako CSAct! (2016-2018) nebo EATingCRAFT. Součástí posledně jmenovaného je za Českou republiku organizace PRO-BIO LIGA.

Text: - ŠK - (CooLAND, AMPI)

Foto: Kevin V. Ton

Also on this blog

SHARE:  Email · Facebook · Google · Twitter · Tumblr · Kindle
SUBSCRIBE:  Receive an email on new posts from cooland

Comments


  • Notify me upon new comments

☺ Got it