Farma Lukava: On the Road

S Martinem Rosenbaumem z Farmy Lukava jsme se potkali v roce 2016 na semináři „Zapoj se do KPZ!“ My jsme tam mluvili o našich vlastních zkušenostech s komunitou podporovaným zemědělstvím. Martin přemýšlel o tom, že by se chtěli do systému KPZ zapojit s jejich rodinnou ovčí farmou. A jak se říká, byla to „láska na první pohled“. O měsíc později už jsme společně pořádali schůzku pro zájemce o členství v sýrové KPZ CooLAND a nastartovali tak dva roky úžasné spolupráce.

Jak říká po dvou letech Martin: „Troufám si tvrdit, že naše zkušenost je učebnicovým příkladem toho, co pozitivního může KPZ přinést zemědělcům našeho typu…. Rok 2017 nám přinesl naší nejlepší sezónu vůbec.“ Bohužel i přes to farma s výrobou ovčích dobrot končí. Nejde vám to na rozum? Udržet takové hospodaření nemusí být totiž vůbec snadné, přestože všechno klape a o sýru chtivé labužníky nemáte nouzi. Do podnikání vám může hodit vidle přístup k půdě a s ním vyvstane otázka, kde by se mělo pást vaše stádo. A právě to se přihodilo Farmě Lukava.

Přečtěte si v následujícím textu Martinova slova o tom, jak to bylo, jak to je a jak vidí farma svou budoucnost. Většina lidí v podobné situaci rezignuje a těžko hledá sílu na nový začátek. To ale není naštěstí případ Lukavy. Fandíme Vám! Rosenbaumovi - Martine, Jano, Johanko, Sofie, Lado, Honzíku a Vojto - děkujeme z celého srdce za Vaše ovčí dobroty a za optimismus, který do své práce dáváte. Právě i díky Vám jsme na dobré cestě naplnit vizi CooLAND, kterou je zdravá zemědělská krajina pro všechny.

Vážení a milí,

v nejbližší době nás čekají poslední závozy bedýnek a to je neklamné znamení toho, že se nám sezóna blíží ke konci. To je dobrá příležitost k tomu, abych utrousil pár slov.

První, co musím oznámit světu, je fakt, že rok 2017 nám přinesl naši nejlepší sezónu vůbec. A to z těchto důvodů. Za prvé. Definitivně jsme zvládli odbyt našich výrobků prostřednictvím KPZ (komunitou podporovaného zemědělství). Po loňském zkušebním roce jsme letos naplno využili tuto myšlenku a téměř výhradně se na ni soustředili. Troufám si tvrdit, že naše zkušenost je učebnicovým příkladem toho, co pozitivního může KPZ přinést zemědělcům našeho typu. Odpadly nám vyčerpávající výjezdy na trhy a různé akce, které nás stály spoustu času a energie. Často s výsledkem, který neodpovídal vynaložené námaze. Nejistota s odbytem a s tím spojeným přísunem finančních prostředků je nyní minulostí. Odpadly noční přípravy na trh a stresy z finanční nejistoty. Soustředili jsme se na to, aby bedýnky byly zajímavé a čerstvé a to se nám doufám podařilo. Díky recyklaci obalů jsme společně snížili množství plastů, které všichni produkujeme jen proto, abychom se najedli. Mně osobně se splnil sen o malé farmě, která dodává kvalitní potraviny konkrétním lidem. Tak, jak jsem ho viděl na výjezdech do zahraničí v devadesátých letech ještě jako student střední zemědělské školy. Tehdy na troskách RVHP a JZD byla hudba o komunitním zemědělství a místní produkci symfonie z jiné planety. A nyní je to naše realita. Jsme nepokrytě pyšný na to, že farma Lukava přispěla k rozšíření tohoto konceptu i mimo oblast zeleniny a potvrdila jeho životaschopnost v podmínkách ČR. Velkou měrou se na našem úspěchu s bedýnkami podíleli lidé z KPZetek, se kterými jsme navázali spolupráci. A to zejména Šárka, Radim, Vraťka z CooLAND a Honza Valeška z AMPI. Především díky jejich úsilí a dobré práci jsme se propojili s lidmi, kteří pro nás jsou obohacením a podporou. Dík však patří všem, co se zapojili, dali nám důvěru a umožnili nám tak říkajíc kráčet v kráse. Bylo vás letos více jak 140. Díky Vám.

Tímto se omlouváme všem, co vážili cestu k nám na farmu a slyšeli od nás „Bohužel nemáme!“ Tým našeho faremního “kauflandu” letos musel čelit faktu, že jsme byli od půlky srpna fakticky vyprodáni.

Druhou věcí, která se letos prostě podařila, je akce “Farmářem na zkoušku“. Jak jste možná zaregistrovali, na začátku roku jsme vyhlásili tuto akci s cílem najít vhodného člověka na dlouhodobou stáž. Cílem byla výměna zkušeností a výpomoc s během farmy. Troufám si tvrdit, že s problémem nedostatku pracovní síly se potýká nejeden zemědělec. Během let jsme zkoušeli, se střídavými úspěchy, ledacos. Nakonec jsme zkusili inspirovat se konceptem, který jsem zahlédl v zámoří. Dlouhodobé stáže jsou tam běžnou a důležitou součástí vzdělávacího systému. Tvoří přechod mezi školou a praxí. Stáže jsou šité tak, aby naučili stážisty to, co je zajímá a co budou v praxi potřebovat a zároveň vycházejí z potřeb a možností vyučujících/předávajících farmářů. Nedá mi to, abych zde nepodotkl, že se tedy jedná o naprostý opak systému v ČR. Totiž, že školy učí to, co absoloventi nebudou vůbec potřebovat a ty to na oplátku vůbec nezajímá. Nicméně náš gang se letos rozrostl o Alenu. Má za sebou zemědělskou VŠ, je zakalená ohněm prvovýroby, má zájem a odolnost. Je mladá, samostatná, pracovitá, drzá jak vopice. Zkrátka silný kus co zapadl do soukolí a pomohl vše zvládnout lépe. Ve dvou se to lépe táhne, ve třech však ještě lépe. Mimochodem její kontrakt s námi se chýlí ke konci a hledá nové angažmá. Nejlépe u koní. Nepochybuji, že Alena má nyní velmi realistickou představu o tom, co to znamená mít 5 dětí, manžela snů a výrobu sýrů. Velmi bych si přál, aby tuto zkušenost nějak pozitivně zpracovala…

Ti zkušenější z vás co čtou tyto stránky, jistě ví, že každá mince má dvě strany. Řada z vás již pravděpodobně zaslechla zprávu o plánovaném ukončení výroby sýrů a přesunu farmy na novou lokalitu do nedalekých Jindřichovic pod Smrkem. Důvodem je ztráta prostoru pro hospodaření naší farmy. Problém je chronický a za celou dobu našeho fungování se nám ho nepodařilo uspokojivě překlenout. Přesuny a provizorium v držbě půdy není základ, na kterém lze budovat farmu. Již na jaře jsme museli čelit faktu ztráty 75% výměry půdy v našem bezprostředním okolí. Rodila se jehňata, nabírali jsme podílníky a zároveň vůbec nevěděli, kde budeme pást a zda ztráta výměry v půlce závazku nám ekonomicky nezlomí vaz. Nicméně se podařilo akutní hrozby odvrátit, přeskupit se a věci nastavit tak, abychom nyní mohli říci, že to byla naše nejlepší sezóna. Aby k podobným situacím již nemohlo v budoucnu dojít, bylo třeba přijmout radikální rozhodnutí. Opouštíme Dětřichovec a výrobu sýrů. Čeká nás přesun na naší půdu, kde postavíme nový dům a vše od začátku. Dojné ovce a sýry jsou cenou, kterou je třeba zaplatit. Nedokážeme znovu začít na zelené louce, nyní již s pěti dětmi, o 10 let starší, do toho dojit a dělat sýry. Je jistě škoda nyní vše ukončit, prodat krásné stádo, nechat tu náš dům a stromy. Nicméně život plyne a je třeba se na změny koukat jako pozitivní příležitost k novým začátkům a příležitostem. Mrzí nás fakt, že opouštíme naše zákazníky a vazby, které jsme léta trpělivě budovali. Přestáváme však v nejlepším a tak se to prý má. Na druhou stranu nekončíme s farmařením!!! Současnou situaci bereme jako odrazový můstek pro nový začátek. Ještě konkrétně nevíme, jak bude naše budoucí farmaření vypadat. Prioritu má nyní přesun a stavba nového domu pro naši rodinu. To nám zabere pár jar… Určitě budeme pokračovat v naší vizi rodinného farmaření s koňmi.

Všem, co dočetli až sem, děkuji za trpělivost. Všem, co nás podporují a fandí, děkuji. Všem, co nám jakkoli nabízejí pomoc a účast říkám. Vše je OK, jen je to jinak, než jsme si představovali. Jedeme dál a to i díky Vám.

P.S. Ve světle dní co nás čekají, vás všechny žádám. Jděte volit! Nevolte prosím komunisty všech barev, maniaky a alfa ego magory různých druhů. Je to v nejbližší době to nejdůležitější, co můžeme jeden pro druhého a naše děti udělat. V sázce je mnohé.

Vše dobré za farmu Lukava přeje Martin Rosenbaum
(text publikovala Farma Lukava na svých webových stránkách 25. 9. 2017)

V příběhu Farmy Lukava hraje hlavní roli fenomén nazvaný přístup k půdě. Pro novou generaci drobných zemědělců totiž je a bude stále těžší získat přístup k zemědělským pozemkům, na kterých mohou hospodařit. Zajímá vás tohle téma, ale zatím o něm moc nevíte? Udělejte si 30 minut pauzu a podívejte se na inspirativní dokument Půda pro naše potraviny. Seznámíte se s organizacemi jako Terre de Liens (Francie), Soil Association (Británie), Eco Ruralis (Rumunsko) a další, které jsou zapojené do evropské sítě Access to Land. Její součástí je i CooLAND.

Více o Farmě Lukava:


Text: -ŠK-, -VJ- a Martin Rosenbaum

Ilustrace: -RS-

CooLAND

Cesta do krajiny vede kolem vás.

Also on this blog

SHARE:  Email · Facebook · Google · Twitter · Tumblr · Kindle
SUBSCRIBE:  Receive an email on new posts from cooland

Comments


  • Notify me upon new comments

☺ Got it